(Petr podává Edmundovi kožich)
Edmund: Ale ten je holčičí!
Edmund: Ale ten je holčičí!
Petr: Paní McReadyová?
McReadyová: K vaší smůle ano.
McReadyová: K vaší smůle ano.
Petr: Předpokládám, že obyčejné promiň ti stačit nebude?
Lucinka: Ne, nebude.
(Hodí mu sněhovou kouli do obličeje.)
Lucinka: Ale tohle by mohlo!
Lucinka: Ne, nebude.
(Hodí mu sněhovou kouli do obličeje.)
Lucinka: Ale tohle by mohlo!
Tumnus: Všechno od Cair Paravelu u východního moře, každý kámen, každá větev je Narnie.
Lucinka: Páni, to je ale pěkně velká almara.
Lucinka: Páni, to je ale pěkně velká almara.
Santa Claus: Ať žije Aslan! Šťastné a veselé!
Aslan: Kdo je jednou králem Narnie, je jím navěky.
(Pevenciovi vstoupý do Narnie.)
Zuzana: Neuvěřitelné.
Zuzana: Neuvěřitelné.
(Petr hodí po Edmundovi míč.)
Petr: Probuď se, šípková růženko.
Petr: Probuď se, šípková růženko.
Aslan: Dokonáno jest.
Maugrim: No tak co bude, synu Adamův?
Maugrim: Nebudu čekat věčně. Řeka taky ne.
Aslan: Zadržte zbraně. To je Petrův boj.
Edmund: Jsi v pořádku, Filipe?
Filip: Už nejsem tak mladý jako dřív.
Zuzana: Pojeď, Ede!
Edmund: Chytám dech.
Lucie: O čem to mluví, Zuzano?
Zuzana: "Vy, holky, zůstaňte na zámku a já toho jelena dostanu sám."
Filip: Už nejsem tak mladý jako dřív.
Zuzana: Pojeď, Ede!
Edmund: Chytám dech.
Lucie: O čem to mluví, Zuzano?
Zuzana: "Vy, holky, zůstaňte na zámku a já toho jelena dostanu sám."
pan Bobr: Mrtvej budeš Narnii na pendrek.
paní Bobrová: To ty taky, Bobře.
paní Bobrová: To ty taky, Bobře.
Petr: Je to jako sen.
Lucie: Nebo sen o snu.
Lucie: Nebo sen o snu.
Zuzana: Jenom proto, že ti chlap v červeném kožichu dal meč, neznamená, že jsi hrdina! Zahoď to!
Aslan: Být vámi, zacpu si uši!
Zuzana: Ten pták na nás dělal "Pst"!
Aslan: Vítej, Petře, synu Adamův. Vítejte Zuzano a Lucie, dcery Eviny. A vítejte i vy, Bobrovi. Máte mé díky. Ale kdepak je ten čtvrtý?
Petr: Proto jsme přišli, pane. Potřebujeme tvou pomoc.
Zuzana: Cestou sem nás postihlo nešťestí. Našeho bratra zajala Bílá čarodějnice.
Aslan: Zajala? A jak se to stalo?
pan Bobr: On je... Zradil, vaše Výsosti.
Oreus: Potom zradil nás všechny!
Aslan: Klid, Oree. Určitě se to nějak vysvětlí.
Lucie: Je to náš bratr.
Aslan: Já vím, mé dítě, ale o to je jeho zrada horší. Bude to těžší, než si myslíte.
Petr: Proto jsme přišli, pane. Potřebujeme tvou pomoc.
Zuzana: Cestou sem nás postihlo nešťestí. Našeho bratra zajala Bílá čarodějnice.
Aslan: Zajala? A jak se to stalo?
pan Bobr: On je... Zradil, vaše Výsosti.
Oreus: Potom zradil nás všechny!
Aslan: Klid, Oree. Určitě se to nějak vysvětlí.
Lucie: Je to náš bratr.
Aslan: Já vím, mé dítě, ale o to je jeho zrada horší. Bude to těžší, než si myslíte.
Jadis: Můžeme vyrazit, synu Adamův!
Petr: Stojíte za mnou?
Oreus: Až do smrti!
Petr: Za Narnii! A za Aslana!
Oreus: Až do smrti!
Petr: Za Narnii! A za Aslana!
Lucie: Ráda vás poznávám pane Tumnusi. Já jsem Lucinka Pevensiová. Podejte mi ruku.
pan Tumnus: Hm... Proč?
Lucie: Já... Já vlastně nevím. Lidé to dělávají, když se seznamují.
pan Tumnus: Velmi zvláštní. Tak tedy, Lucinko Pevensiová ze slavného města Almara, ze vzdálené země Prázdný pokoj, nedala by jste si semnou šálek horkého čaje?
Lucie: Děkuju mockrát, ale asi bych se už měla vrátit.
pan Tumnus: Hm... Proč?
Lucie: Já... Já vlastně nevím. Lidé to dělávají, když se seznamují.
pan Tumnus: Velmi zvláštní. Tak tedy, Lucinko Pevensiová ze slavného města Almara, ze vzdálené země Prázdný pokoj, nedala by jste si semnou šálek horkého čaje?
Lucie: Děkuju mockrát, ale asi bych se už měla vrátit.
Lucie: Je to bobr!
Petr: Pojď sem...
(Petr k němu natáhne ruku.)
pan Bobr: No čmuchat k ní nebudu, jestli čekáš na tohle.
Petr: Ehm, promiňte.
pan Bobr: Lucka Pevensiová?
Lucie: Ehm, ano.
(Pan Bobr jí podá kapesník.)
Lucie: To je kapesník, co jsem dala panu...
pan Bobr: Tumnusovi. Dal mi ho před tím, než ho sebrali.
Lucie: Je v pořádku?
pan Bobr: Radši pojďte.
Zuzana: Počkej, kam to jdeš?
Edmund: Má pravdu. Jak víš, že mu můžeme věřit?
Petr: Říkal, že zná toho fauna.
Zuzana: Je to bobr! A ten by neměl říkat vůbec nic!
pan Bobr: Děje se něco?
Petr: Ne, jen si povídáme.
pan Bobr: S povídáním počkejte do bezpečí.
Lucie: I stromy tu mají uši!
Petr: Pojď sem...
(Petr k němu natáhne ruku.)
pan Bobr: No čmuchat k ní nebudu, jestli čekáš na tohle.
Petr: Ehm, promiňte.
pan Bobr: Lucka Pevensiová?
Lucie: Ehm, ano.
(Pan Bobr jí podá kapesník.)
Lucie: To je kapesník, co jsem dala panu...
pan Bobr: Tumnusovi. Dal mi ho před tím, než ho sebrali.
Lucie: Je v pořádku?
pan Bobr: Radši pojďte.
Zuzana: Počkej, kam to jdeš?
Edmund: Má pravdu. Jak víš, že mu můžeme věřit?
Petr: Říkal, že zná toho fauna.
Zuzana: Je to bobr! A ten by neměl říkat vůbec nic!
pan Bobr: Děje se něco?
Petr: Ne, jen si povídáme.
pan Bobr: S povídáním počkejte do bezpečí.
Lucie: I stromy tu mají uši!
pan Tumnus: Jestli... Jestli to už nebudete... Vstal bych, ale mé nohy...
Edmund: Vy jste pan Tumnus?
pan Tumnus: To, co z něj zbylo. Jste bratr Lucie Pevensiové?
Edmund: Echm... Jsem Edmund.
pan Tumnus: Ano, máte podobný nos. Je vaše sestra v pořádku? Je v bezpečí?
Edmund: To nevím.
Jadis: Víš, Aslane, malinko jsi mě zklamal. To sis vážně myslel, že toho lidského zrádce zachráníš? Obětuješ pro něj svůj život a úplně zbytečně. Láska je k ničemu!
Jadis: Dnes se všichni skloníme před Prastarou magií. Ale už zítra si podrobíme celou Narnii. Navždy! A s tímto vědomím zoufej a zemři!